To ráno bylo ufo jako mátoha. Mercy jí vysadila před školou a dívka se bezduše potácela do třídy. Na provázku za sebou táhla zatuchlý pytel. Byl skoro prázdný. Ráno z něj jen vysypala učivo z předchozího dne a strčila dovnitř rendlík od pudinku, který neměla předchozí večer příležitost vylízat. Předchozí večer se totiž vůbec nedostala domů.
Vešla do třídy a...
vůbec si nevšimla podivné atmosféry. Hlavně si nevšimla rozdílu jak třída působila před tím než vešla dovnitř a po tom. Týkalo se to hlavně její spolusedící Lenky, kterou našla velmi nezvykle spící na lavici s obličejem obtisknutým do sešitu.
"Kámo, ty už to nechlastej." Prohlásilo ufo s úsměvem. O stůl udeřil jejího pytel. To ráno to znělo obzvlášť kovově. Lenka se ani nepohnula. Neprobral jí ani hnilobný odér, který obvykle vháněl lidem slzy do očí.
Ufo vytrhlo spolužačce z ruky křečovitě drženou tužku a několikrát jí šťouchla gumou na konci do zavřeného oka. Nereagovala ani když jí skusila tužku nacpat do nosu. Nespala... Byla v bezvědomí.
"Hej Fery, nevíš co je s fifLenou?" Zavolalo ufo na dalšího spolužáka.
Jen se na ní vyděšeně díval a hryzal při tom svůj zánovní penál.
"A pak, že Já jsem divná." Prohlásilo ufo, sebralo Lence ze stolu fixu a začala jí barvit hlavu na černo. Pohledem při tom hledala nůžky. Hrozně by jí zajímalo, jak by ta blondýnka vypadla jako punkerka.
Do třídy vtrhla úča. První co udělala, že vrhla kontrolní pohled na ufouna.
"Ulryko, nech toho!" Vykřikla učitelka rázně. Ufo se zašklebilo a udělalo směrem ke katedře jedno z Mercyných oblíbených gest. Byla si naprosto jistá, že jí ta stará škatule vůbec nevidí.
Lenka se se zachroptěním probrala. S otevřenými ústy zírala na ufouna. Ufo ucuklo pohledem. Spolusedící si evidentně nevšimla, že má půl obličeje zmalovaný fixou. I když její šílený pohled ufouna lehce znepokojoval.
Ufo začalo vzpomínat na předchozí večer.
Byla normálně ve škole. A pak...
Ufo bylo sice totální mimoň, ale vzhledem ke své sametově jemné pleti a dokonalým křivkám kombinujícím štíhlost a zaoblenost i tak způsobovala mnoha chlapcům poruchy krevního oběhu. Bylo to dokonalým důkazem, že klukům vůbec nejde o to co je uvnitř. Jde jim jen o to co je vidět. S tím, že je úplně jedno jak extravagantně se obléká. Veškeré oblečení mělo jít stejně dolů.
Nezvykle hluboký výstřih zajistil ufonovi předchozího dne pozvání na večerní popíjení v clubu. Kluk co jí pozval patřil k těm zoufalejším. A ufo chtělo vidět jak se před ní úplně rozteče, takže k překvapení všech spolužáků souhlasilo.
Možná v důsledku toho se pak většina spolužáků vůbec neukázala. Dorazila Lenka, Franta, který jí pozval a pak několik kluků a holek. Jejich jména by si asi mělo ufo po půl roce ve stejné třídě pamatovat.
Ufo se v clubu cítilo nejdřív trochu hloupě. Vypadalo to, že je víc oblečená než byl místní standart. Aby to dohnala utrhla svým šatům rukávy, jedno ramínko a spodní polovinu sukně.
Účes alá rozzuřený Beethoven zpracovala pomocí ofukovače rukou na záchodcích. Sfoukla si všechny vlasy na jednu stranu, čímž odhalila svůdný alabastrový krk a dokonale vymodelované rameno.
S tím a pěti panáky čehosi barevného se vrhla na taneční parket. Bylo sice pondělí, ale podnik v centru byl našlapaný zvrhlými britskými turisty.
Ufo vystřídalo několik tanečních stylů. Začalo stylem "Mercy". Divokým dupáním a mlácením rukama.
Po tom co kdosi ze skotských horalů nahlásil ochrance, že ho na parketu šikanuje rozzuřený emo, přešla na styl "Všechno je mi jedno" nebo-li "Geat". Úplně mimo rytmus a bez ohledu na to co se děje okolo se vlnila podle toho, která setrvačná síla nebo odpor či pružnost svalů zrovna převládala. Zpočátku to vypadalo náhodně. Ale pak...
Ucítila jak se její tělo začalo plnit tím co fyzikové zvou temná energie. Energie převzala konrtolu nad pohyby, tak aby se jí do dívky vešlo co nejvíc.
Plynule přešla v tanec "Zlatovláska", který doprovází každé řádné vzývání sil země. Podobný tanec předváděly po staletí v Indii chrámové taněčnice dévadásí. Než byly obviněny z prostituce.
Sotva se ufo rozkoukalo, začalo se tancovat dost na tělo. Na to její. Dívka se protáhla, velmi okatě zívla a vydala se zpět ke svým spolužákům.
Franta na ní hleděl jako na zjevení bohyně. Lenka kroutila hlavou. Zbytek spolužáků na ní buď hleděl jako na zjevení bohyně nebo kroutil hlavou. Podle toho zda to byli chlapci nebo dívky.
Ufoholka se hydratovala několika dalšími drinky. S alkoholem měla bohaté zkušnosti, takže se toho nebála. Rozhlížela se kolem. Přejela bar pohledem několikrát ode zdi ke zdi. Čekala, že jí tam někde v davu objeví, ale nestalo se. Poprvé ve svém lidském životě se ocitla v baru sama bez Mercy.
Pak se začala rozhlížet po místních mládencích. Franta byl od té doby co si před ním rovnala podprsenku v komatu. Aspoň se tak tvářil. Chvilku ho zkoumala zda by se z něj nedala udělat zombie, ale nejevil nejmenší známky mozkové aktivity.
Ufo chvilku nadskakovalo kvůli výhledu a pak si kleklo na barovou židličku. S otevřenými ústy soustředěně mhouřila oči skrz oblaka kouře. Vyhlížela ten typ chlapce co by mohl být středoškolským upírem. Na kraji barpultu obklopen dívkami se tyčil a usmíval jeden co vypadal jako Edward.
Když ufo přemohlo nutkání zvracet, slezlo z barové židle a chvíli se opile potácelo kolem. Pak narazilo do statného chlapíka vypadajícího jako Angel.
"Ty vole uhni." Ufo odstrčilo jeho dívku a přitlačilo muže ke zdi. Pak si rychle uvědomilo, proč nemá chodit do baru bez Mercy.
Když jí vyhodili na ulici, v pravém uchu stále slyšela ječení a ruce měla plné zrzavých vlasů. S obtížemi se zvedla a ohmatávala si naražený zadek.
"Ty jsi mentál." Křikla Lenka oblékala si bílou bundičku.
Ufo jí chtělo odpovědět něco duchaplného, ale zmohla se jenom na to aby jí poblinkala střevíčky. Lenka zasyčela a vykročila k odchodu. Franta připomínající lumíka jí automaticky následoval.
"Já nevím jak se dostanu domů." Zaškemralo ufo. "A bolí mě bříško...
..
...
....
Asi to vemu zkratkou."
Lenka se otočila a s hrůzou sledovala jak ufo pokládá hlavu na tramvajové koleje přímo před skřípějící soupravou.
"Jo ahá." Vykřiklo ufo vítěžně ze zadní lavice.
Pak vyndalo z pytle kastrol a bez použítí nástrojů se snažilo vylízat pudink i z těch nejmíň přístupných míst.
Žádné komentáře:
Okomentovat