Vzhledem k tomu že do podzemního sídla nepronikl jediný paprsek světla bylo obtížné určit denní dobu. Že už je ráno se dalo poznat několika způsoby. Mercy to poznala podle kocoviny. Neobratně se zvedla z postele a porazila při tom pár prázdných lahví.
"Pššššššššt."* Okřikla flašky a několik jich s řinkotem rozšlápla. Vůbec jí to nebolelo, protože na sobě měla nejen boty, ale i klahoty a bundu. Bundu s nápisem pekelní andělé. Přemýšlela jestli se náhodou nedala do nějaké sekty. Hodila jí do kouta a přešla do hlavního sálu.
Všechny židle byly povalené na zemi, na stole zbytky grilovanýho poníka a rozbité džbány na pivo. Neobratně a hlučně postavila jednu z masivních židlí.
"Pššššt." Ozvalo se zpod stolu. Ufo tam leželo schoulené na dlažbě a drželo se za hlavu. Vypadalo jako nefalšovaný mladistvý alkoholik. "Chci umřít." Dodalo po chvíli.
"Tak snadný to nebude."* Usmála se Mercy a zamžilo se jí při tom před očima. Tentokrát si to ufoun nevypočítal a nedokázal se propít k smrti. Pak by ho oživili v plné síle a zdraví. A běhal by všude okolo plný energie, dokud by ho Mercy znova nezabila.
Dívka se vyplazila z pod stolu. Když byla Mercy vzhůru, nemusela se bát že jí nějaký střízlivý pekelný vlče bude chtít oždibovat. Neměla sílu zvednout ze země židli a tak se sesunula na stůl vedle kostry poníka.
Mercy se snažila dostat z nejhoršího zbytkem zvětralého ležáku. Ufo se plazilo po stole a vysrkávalo co zbylo ve střepech.
Zrovna tou dobou šel okolo Geat, dokonale uhlazen a vyžehlen, s tužtičkou a zápisníkem. Tužkou šťouchl nejprve do ufouna.
"Žije a přežije, netřeba oživovat." Prohlásil po chvilce zkoumání. Pak začal šťouchat do poníka.
"Ten to má za sebou. Chudák." Proneslo ufo při pohledu na jeho torzo.
"Jakej chudák?"* Vmísila se Mercy. "Si představ, že by byl ještě naživu."*
"Já ho oživím!" Vykřiklo ufo a hlava mu padla na stůl.
"Kdyby jsme chtěli aby tady pobíhal poník, tak jsme ho nesežrali."*
"Ale tohle bude mrtvej poník." Na to aby se ufounovi rozzářily očička byl moc zbořený, ale rozhodně blikly.
"Žádná další havěť tu pobíhat nebude." Rozhodl Geat.
"Jaká tu pobíhá havěť?" Ufo se přepnulo do zvědavýho režimu. Geat neodpověděl. Jen přejel pohledem všechny u stolu.
"Hlavní otázka je..." Promluvil po chvíli. "...kde se tu vzal ten poník? Kde je Giles? Proč je v krbu zaparkovaná motorka? A kdo jsou ti mrtví pánové za dveřma?" Pak odešel něco hledat do knihovny.
"Hmmm, zápletka."* Usmála se Mercy. "Hlavní otázkou je, co se tady včera sakra stalo?"*
"Neměli by jsme to zjistit?" Mumlalo ufo znovu usínající.
"Na to je čas."* Odpověděla Mercy s výrazem naznačujícím že se tím vůbec nehodlá zabývat.
"Ne není." Vrátil se Geat. "Bez Gilese v týhle knihovně vůbec nic nenajdu. A taky by jste tu mohli uklidit."
"Jasně, a pak půjdeme do práce."*
"Já se jdu podívat na ty mrtvoly. Třeba by šly oživit." Ufo se překlopilo ze stolu a po čtyřech lezlo ke dveřím.
"Vole, voživ nejdřív sebe."* Nabádala Mercy.
"Vypadaj jako metalisti." Křičel ufoun z chodby. "Akorát maj všechno kožený, i kalhoty."
"Tak jsou to buď motorkáři, nebo nějaký hošani. Nemaj ty kalhoty v zadní části nějaký zajímavý vykrojení?"*
"Podle toho se pozná motorkář?"
"No jistě, ten nejdrsnější."*
"Mercy neuč jí takový blbosti, už tak je úplně na hlavu." Vykoukl Geat z knihovny.
"Jsou to motorkáři." Vykřiklo ufo a plazilo se zpátky ke stolu.
"A co se jim stalo?"* Mercy se snažila vzpomenout kde se tam vzali motorkáři, ale okno bylo příliš veliké.
"Řekla bych, že bídně zahynuli."
"To je divný, kdyby jsme zabili nějaký motorkáře tak je naházíme do krbu."*
"Třeba si je Ty nechala za dveřma jako výstrahu." Ufo šilhalo jejím směrem a tvářilo se při tom jako Colombo.
"Nemůžeš to hned házet na mě. To by bylo kádrování. A to se nesmí."* Mercy získala chvíli klidu, když si šlo ufo najít ve slovníku co je to kádrování.
"Přestaňte se tady kádrovat a najděte Gilese." Geat začínal být trochu nervózní, pořád nemohl najít co potřeboval.
"Rozkaz šéfe, hodíme pátračku na Gilese." Ufo se mu batolilo kolem nohou a vytahovalo mapy. Rozložila je po zemi a začala nad nima mávat kyvadlem. Ale ruka se jí třásla tolik, že nebylo možno určit ani na který polokouli maj začít. "No tak třeba zkusíme lokalizační kouzlo..." Ufo vygenerovalo malou svítivou kuličku, která měla vyrazit směrem ke Gilesovi, ale jenom se opile potácela a pak zase chcípla.
"Navrhuju přestávku."* Navrhla Mercy.
"Zmlátíme nějakýho ducha, ty dycky vědí všechno." Ufounovi se konečně podařilo vstát.
"Barák plnej všehoschopných mágů a nedokážou najít jednu mrtvolu."*
"A všehoschopný démoni jenom remcaj." Dodalo ufo. "Měli by jsme na to jít vědecky. Toho poníka by jsme sami nikdy nesnědli a tolik piva by jsme možná i vypili, ale bylo by nám blbějc než teďkonc. Z čehož plyne, že jsme tu měli večírek a něco se pokazilo."
"Vždycky se něco pokazí."* Posteskla si Mercy.
"S tebou vždycky." Dodal Geat.
"A pak..." zdvihl ufoun prst ke stropu. "...Pak už nevim. Teda vysvětluje to hromadu mrtvejch motorkářů, motorku v krbu, ale ztrátu Gilese ne. A už mě bolí hlava. Takže navrhuju počkat den dva jestli se nevrátí sám. Třeba jsme ho pro něco poslali."
S tím celé vyšetřování skončilo. Vzhledem k neschopnosti udržet pozornost nebo dělat cokoliv užitečného se k věci již nevrátily. Mrtví motorkáři zůstali na chodbě, protože byly líné naházet je do krbu, stejně jako prve, když bídně zahinuli. A nikdo si nevzpomněl, že Giles odjel na dovolenou do ruských mokřin. Ani si nevšimly, že když se vrátil, nebyl tak úplně stejný.
Toto bylo zabíjející :D
OdpovědětVymazat