Ufo se už nekonečnou dobu probíralo krámy ve starožitnictví. Tady mohla nejenom okounět ale narozdíl od muzeí věci i ohmatávat. Dotyk byl důležitým prostředkem k navázání kontaktu s historií každého artefaktu.
Ale byla to samá nuda, šeď, šeď, nic vzrušujícího.
Našla asi milion hrnků, u kterých si někdo dal první rande. Dobrý, ale nebyl tam nikdo kdo na prvním rande přejde rovnou k věci. Obsah antikvariátu vykresloval minulost jako velmi nudnou a bez života. Nejlépe na tom byly stoleté štamprle. Ale zase... skupinka mladíků se nad nimi kdysi odhodlala k bláznivé akci. O tom jak to skončilo nic nevěděla. Jak to dopadlo s tím Ferdinandem? Kdo ví.
Zbraním se vyhýbala. Moc veselých historek se kolem nich netočilo. Ne, že by jí vadily potoky krve, padlí hrdinové nebo trhání masa. Ze starožitnictví jí většinou vyhodí bezprostředně po tom co začne slintat na podlahu.
Její pozornost zaujal přívěsek na krk. Co našla v jeho historii? Ňadra dmoucí. Sérii dokonalých dekoltů. Tohle nebyl ten typ šperku co se kupuje manželkám...
Ufo vcuclo zpět slinu a rozhlídlo se. Prodavač si zrovna čirou náhodou přeměřoval zdobenou hasičskou sekerku. Dívka se usmála a vypochodovala ven na ulici. Nejdřív šla klidně. Ale nějak to s ní šilo. Už už chtěla být doma... A pořádně se podívat Geatovi do šperkovnice.
Nevozně přešlapovala na tramvajovém nástupišti. Očima bloumala ve výstřihu okolních dam...
Zase ta slina. Nastoupila do šaliny a jela domů. Pokoušela se vůz urychlit silou vůle a pokusem manipulovat s elektrickým potenciálem, ale jen se jí začaly ježit vlasy.
Konečně byla u cíle. Z tramvaje vyskočila. Zaběhla do dvora a z podzemních tunelů si udělala z části tobogán. S otlučeným kolenem vpadla do podzemního sídla. Hned se zarazila.
Mercy si zrovna prohlížela obrázky v časopise. Podívala se na ufouna. Dívka se usmála. Mercy se zamračila. Bylo jí hned jasný, že ufo chystá nějakou neplechu.
"Tučňáci! Tučňáci!" Křičelo ufo a provedlo úhybný manévr k televizi. Pak se horečně snažila najít nějaký program, kde by bylo cokoliv alespoň vzdálené tučňákům.
"Už to skončilo." Prohlásila po chvíli sklesle.
Mercy obrátila list. A nadále z ufouna nespouštěla oči. Dívka si jako by nic šla projít knihovnu. Nebyla však tak nenápadná jak si myslela. Protože už za půl minuty tloukla hlavou do Nekronomikonu. Když kniha začala vrčet, vypoulila oči a ustoupila. Pak si lehla na zem a předstírala smrt.
Mercy se hlasitě odstrčila od stolu. Natočila si u pípy další pivko a odkeáčela do svého nehořlavého budoáru. Ufo bylo velmi naivní. Takže na to skočilo.
Ještě chvíli tiše leželo. Plížením se vydalo směrem ke Geatovu pokoji. Byla trochu nervózní, když se plazila kolem pekelných vlčat. Jen jí apaticky pozorovaly. Na ufo utočili jen když si byly jisté, že je nikdo nevidí.
Ufo nemělo přímo zakázáno vstupovat do Geatova pokoje. To by vzhledem k její zvědavosti asi skončilo psychyckým kolapsem. Nicméně bylo bezpečnější když tam nechodila bez dohledu. Bezpečnější nejen pro ufo, ale tak nějak i pro celý svět.
Ufo za sebou tiše zavřelo dveře a batolilo se k leštěné černé krabičce. Nebyla zamčená. Neobsahovala nic nebezpečného. Dívka do ní strčila nosem. Zkusila to silněji. Bylo by mnohem lepší kdyby truhličku našla jakoby náhodou otevřenou.
Zanechajíce na dokonale vyleštěném laku umouněné otisky s očekáváním šperkovnici otevřela. Úplně v transu. Na to jak bylo víko lehké to znělo jako kdyby otevřela dveře. Z blízka si prohlížela vzácné klenoty. Ty se zamlžovaly a odmlžovaly od toho jak na ně funěla.
Její zrak padnul na podlouhlý přívěšek na krk. Nevypadal draze. Žádné diamanty. Jen na takové denní nošení. A obnošený byl. Proč by si Geat nechával takovou podřadnou bižuterii, kdyby pro něj neměla sentimentální hodnotu.
Nenechavé prsty sebraly přívěšek. Dívka zavřela oči a ze všech sil se soustředila. Obraz se začal vyjasňovat. Čekala alespoň déčka, ale dvojky taky dobrý. Ucítila smyslnou vůni. Přívěšek jí v ruce velmi přijemně hřál. Chěla vidět víc, ale nezajímavější části zakrývala kožená šňerovačka. Čím víc se snažila přiblížit k jejímu odstranění tím víc energie z přívešku vyzařovalo.
Už už konečně. Spirálovitá zlatá spona na rameni se uvolnila, kožená část oděvu klouzala dolů a odhalovala... v tu chvíli ufo už nedokázalo přívěšek dál udržet. Ve chvíli kdy ho upustila byla vržena zpět do přítomnosti. Takovou silou, že přistála na druhé straně pokoje.
Když se rozhlédla stála nad ní Mercy, která se v pokoji z ničeho nic zjevila.
"Umm...ehhh...etóoo...." Pokusilo se ufo o výmluvu.
"A dál?"* Zkusila do Mercy.
"Pak sem si chtěla jít malovat." Ufo kývalo souhlasně hlavou.
"A poučení zní?"* Mercy nasadila výraz Odpověz správně nebo ti urvu hlavu.
"Zkoumat radši náušnice?" Ufo se vrhlo ke dveřím a než mu Mercy stihla vrazit pohlavek byla pryč.
Mercy sebrala ze země přívěšek, vrátila ho do šperkovnice a přeleštila její víko. Ta energie, kterou ufo probudilo byla tak silná že jí cítila i ona. A vize dekoltu v kožených šatech se zlatou sponou...
Nějak si nedokázala představit, že by on s tamtou...
To by bylo fakt divný.
Znovu nadzvedla víko šperkovnice. Jí osobně vždy zajímal ten přívěšek s rubínem.
*Překlad ze slangové američtiny
Žádné komentáře:
Okomentovat