říjen 2008 - první rande aneb pan makarón přijde na večeři

Když Mercy spala vypadala tak nevinně a bezbranně. Neklidně se převalující, rozhazující rukama. Jako by padala nebo se topila. Až na to že pokaždé když se převalila změnila podobu z lidské na démonickou nebo na plameňe démonickou, podle toho co se jí zrovna zdálo. Někdy měla hodně žhavé sny. A proto taky měla povlečení z látky akreditované jako ochrana před napalmem.

Stejnou třídu ochrany potřeboval i každý kdo s ní chtěl do postele vlézt. A ještě mnohem víc vzhledem k tomu, že měla sexuální návyky kudlanky nábožné. Ne že by měla potřebu samečka hned po aktu zamordovat, on většinou umřel během toho, přirozenou smrtí.

V důsledku toho měla celkem nouzi o muže a musela se uchylovat k různým nadpřirozeným bytostem, z nichž většina stejně neměla výdrž. Upíří se jí v rukou měnili v prach a démonům praskaly kosti, pokud nějaké měli a rovnou se nerozplynuli. Lesní a jiné přírodní existence byly příliš subtilní na takový výkon. Byla sice ještě celá řádka andělů ochotných pro tu vášeň padnout, ale žádný nedokázal vydržet její žár.

Na zemi zkrátka existovali jen dva muži schopní fyzycky zvládnout démonickou Mercy. Zvládnout jí psychicky a zachovat si při tom duševní svěžest nebyl schopen nikdo. Jeden z těchto mužů byl Geat, který byl přesvědčen, že je její nadřízený. Tím druhým byl víc jak jeden a půl tisíce starý ital, který se ještě jako smrtelník zúčastnil bitvy na Katalaunských polích a pak se definitivně promočil v přírodní magii.

 Mercy se s Maxem za svůj život setkala několikrát v několika podobách, ale teprve jako parodie blonďaté američanky ho dokázala zaujmout. Bylo to ve středu na posledním výročním setkání Kamenného covenu, z jehož členů byli na živu už jen tři. Měli tenkrát spoustu práce s odhalováním podvratných živlů, výměnou klevet ze zákulisí sil skutečně vládnoucích světu a bojem proti přicházející době ledové.

Mercy s Maxem po sobě mohli akorát trochu pokukovat, ale nepotřebovali se okukovat moc dlouho, aby si jejich temperamenty padly do oka. Snažili se být nenápadní a proto Italovo zírání s otevřenými ústy opětované blonďatým hihňáním, ostatní museli ze slušnosti ignorovat. Byla v tom i jistá poťouchlost, přece jen se všichni znali již staletí.

Po té co setkání skončilo a všichni se rozešli, navázal Max spojení s Mercy prostřednictvím posla ze záhrobí. Nejdřív si Mercy jenom myslela, že jí klepe stoleček, ale nakonec s pomocí ufouna odhalila  v ložnici strachy roztřeseného ducha. Radši prostřednictvím smsky pak pozvala Maxe na páteční večeři k sobě.

V pátek musela ale nejdřív pouprátat jejich sídlo a všechny ostatní členy domácnosti. Měla v plánu přípitek, večeři a pak podle situace i něco víc. Večeře byla v celém plánu zásadní. Podle jejích zkušeností nemělo cenu začínat si s někým, kdo nepřežil její příšerné vaření.

V kotlíku u krbu přichystala svojí specialitu. Chilli con carne po ďábelsku, s Mercy v roli ďábla. Jídlo ke kterému se přidával džbánek mléka a nabitá pistole, pro případ že by bolest byla nesnesitelná.

Kolem kotlíku neustále přecházelo ufo s vojenskou přilbou na hlavě a zvědavě pozorovalo Mercy házející do toho maso, pekelné koření a papričky zoufalství, které dokázaly roztavit i železného vlka.

"Moc nekoukej, nic nedostaneš."* Odehnala Mercy ufouna vařečkou. Železní golemové v zástěrách mezitím zametali všechen prach a špínu směrem ke krbu kde pekelný oheň všechno spálil.

"Já to chci taky ochutnat." Trvalo na svém ufo, asi mělo zase sebedestruktivní náladu.

"Tohle má být romantická večeře, nikdo se tu nebude dívat na tvojí rozleptanou držku."* Odbyla jí Mercy a očima hledala další nepořádek. Všechno bylo vysmýčené, dokonale uspořádané a složené, v rozích nataženy čerstvé pavučiny a ze sbírky zbraní se přestalo ozývat to záhadné pištění.

Mercy zútulnila prostor ještě několika přehozy, ubrusy, dečkami a koberečky. Geat sice prohlašoval že to je proti smyslu požární ochrany, ale už dávno doma ztratil rozhodující slovo. Než by se s Mercy hádal radši pomáhal Gilesovy parfémovat zatuchlou knihovnu a ze srandy mu věšel na záda stromečky s lesní vůní.
Neodpustil si při tom poznámky jako: "Stejně tomu makarónovi jde jenom o jedno takže stačilo vyklepat z matrace prach tvojí poslední oběti."

Mercy se snažila zůstat klidná, aby na konec celou snahu nezničila tím, že všechno rozmlátí na mraky. Místo toho se odebrala do ložnice. Schodila zástěru a kopla do matrace. Žádný prach se z ní už nesypal. Rychle se osprchovala, navoněla a oblékla si svoje nejmíň uhozený hadry.

"Nechceš třeba abych ti zvětšil prsa." Zeptal se Geat když vstoupil do její ložnice, která neměla žádné dveře. Mercy se k němu krátce otočila ale věděla, že to nemá cenu. Jedna věc se jí na jejím vzhledu nelíbila, ale tý by jí nezbavil. Železného řetězu kolem krku, kterým spoutal její sílu na mez přiměřenou podmínkám na zemi.

Otočila se k zrcadlu a ozkoušela jestli jí bílé hrubé tílko a černé džíny budou slušet i v démonické podobě. Jak nějaká dilinka se přepínala blond/rudá/blond/rudá/blond dokud si nebyla úplně jistá.

Vrátila se zpět do sálu aby vyhnala každého kdo tam v tu chvíli neměl co dělat. Ufo se u krbu dusilo po požití kapky jejího chilli. Mercy přešla ke kotlíku a ochutnala. Mohlo to být i ostřejší, ale už nebyl čas. Ochrané symboly na dveřích se slabě rozzářily.

"Co tady ještě děláte, vypadněte."* Ohlídla se okolo a hodila ufo do krbu. Během chvilky bylo v sálu prázdno. Geat si nabral do rendlíku trochu chilli a následoval ufo do plamenů. Vyhodil od tamtud rozpálenou přilbu a pak zmizel.

Mercy na podpadtcích přecupitala sál a otevřela dveře přesně ve chvíli kdy se Max chystal zaklepat. Stál tam překvapený. Schovaný za pugétem bílých lilií.

V dokonale padnoucím bílém obleku nakráčel dovnitř. Mercy byla zaskočená. Samozřejmě nečekala, že přijde v uniformě římského centuriona, ale vypadala vedle něj jak holka z venkova. Chyběl jí už jen kovbojský klobouk

Pozvala ho dál a usadila ke stolu. Nervózně se rozhlížela okolo jestli je někdo nepozoruje. Normálně by se podívala pod stůl, ale ufo zcela jistě shořelo v plamenech.

"Tak co si dáme?"* Zeptala se a ukázala na dlouhou řadu lahví na baru.

"Tipnul bych tě tak na tequilu."** Odpověděl Max a nepřestal si jí prohlížet. Mercy sáhla po lahvi z doby mexicko amerických válek. Vzala dvě sklenky a usadila se na stůl s nohou přes nohu.

"Co se ti tak moc líbí na týhle mojí barbie girl podobě?"*

"Strávil sem několik válek v americký armádě."**

"Věčný voják."* Odpověděla Mercy a omylem se napila přímo z lahve. Věčný opilec.

"Ale teď žiju v Itálii, přinesl sem čerstvý pečivo, sýr a olivy."** Max sáhnul po pytlíku který odložil na stůl vedle sebe.

"Možná pozdějc."* Přerušila ho Mercy a vyskočila na nohy. "Uvařila jsem něco k večeři."* Docupitala ke kotlíku a holýma rukama ho zvedla z plamenů. "Bude to bašta."* Neodpustila si poznámku.

Říman se pokusil přivonět, ale nějak mu začaly slzet oči. Mercy naplnila dva talíře a Max pohotově přispěchal se svojí bagetou. Trochu koukal když před něj přisunula džbán mléka a pistoli.

"Na co je ta pistole?"** Zeptal se zcela nevinně.

"Na to přijdeš."* Usmála se Mercy, ochutnala chilli a přikývla.

Přišel na to hodně rychle. Sice taky přikyvoval, ale spíš jenom ze slušnosti. Celkově zrudl, ale držel se. Už byl informován, že musí překonat tuhle nejnáročnější část.

Několikrát se zhluboka nadechl. Mercy začala cítit chlad. Snažil se překonat pekelný oheň magií. Říkala si, že by to mohlo fungovat. Lžičkou se přehrabovala v talíři, nabírala velká sousta a pozorovala jestli spolustolovník nevzplane. Na ní chilli nijak nepůsobilo, což jí celkem mrzelo. Když si s tím dala tolik práce, mohla to udělat ostřejší.

Po půl hodině kdy si odložil nejprve sako, pak kravatu, košili a konečně začal vypadat jako pořádnej chlap, Max zdolal první chod večeře. Spláchnul to litránkem mléka a pak si otřel pot z čela. Mercy ohromeně zírala. Vypadal jako by zrovna dostavěl brák nebo zasadil strom.

Pro jistotu jako moučník naplánovala několik zákusků na bázi šlehačky a zmrzliny. To už mohlo začít to pravé rande. Spusta hihňání, fórků a chlapáckých historek. Chlapáčtější historky měla sice Mercy, ale snažila se krotit.

Max přinesl víno z dob svaté říše římské a s pomocí jeho a dvou kartonů ginu se zábava posunula kýženým směrem. Další kartony s alkoholem byly přímo mezi nimi a ložnicí. Mercy vystrčila růžky a frivolně při chůzi pohupovala koncem ocasu.

Vzala další láhev a prošla do ložnice. Byla už tak rozvášněná, že jí alkohol v ruce začal bublat. Když se uvnitř lahve objevil modrý plamen hodila ji na zem. Plamen se rozlil po podlaze Pokusila se o nevinnou nesmělou pózu. Nehořlavý říman jí popadl a udělal s ní přesně to co oba od začátku zamýšleli.

Nebylo to sice jako milovat se v kotli žhavé lávy, ale i tak se Mercy po dlouhé době tak rozvášnila, že museli druhý den vyměnit roztavené zrcadlo, vyklepat zkroucené železné dveře do sprchy a z květináčů vyhodit vzniklé sklo.

Od té doby se Mercy s Římanem scházejí, ale neberou to nijak navážno. Ani jeden z nich není schopný trvalého vztahu. Hlavně se bojí, že kdyby jim to nevyšlo, museli by se po několika měsíčním vztahu  vyrovnávat se staletími trapnosti. Pořídit si děti, to by bylo na tisíciletou migrénu.

Mercy od té doby už ani tolik nevadí její vzhled, který tenkrát měla celkem nově, když se jí na tu blonďatou hlavu podařilo konečně uhnat pořádného chlapa.

*překlad ze slangové američtiny

**překlad ze slangové latiny