Byl to takový klidný listopadový den. Slunce svítilo, někde tam nahoře na povrchu. Ufoun byl zanořen do knih, doslova. A Mercy byla pryč. Takže nic nemohlo narušit Geatovo rozjímání v křesle u krbu se sklenkou vína, doprovázené hudbou ze starých gramofonových desek
Ale jen teoreticky. Do chvíle než se rozřinčel starý telefon na baru. Byl velmi starý a velmi hlučný a Geat ho stále používal jen proto, že žádný z mobilních operátorů nedokázal garantovat stoprocentní pokrytí signálem kdekoliv na území republiky a sto metrů pod ní.
"To je pro mně, to je pro mně." Vykřiklo ufo, vyběhlo z knihovny a zvedlo velké mosazné sluchátko. "Příjem." Zahlásilo a pak se několik minut řehotalo.
"Ono to vážně funguje." Dodalo nakonec s údivem a pak chvíli soustředěně naslouchalo. "Aha... Aha... Jó... Jasně... Eh... Mňó... To je pro tebe." Hodila nakonec sluchátko Geatovi.
Sice nebylo bezdrátové, ale stejně ho s přístrojem nic nespojovalo. Proto se ufo tolik divilo, že to funguje.
Geat zpracoval přihrávku a ohlásil se. "Aha... Aha... Jó... A kde si ten přívěšek ztratila... Aha... Aha... É... A proč ti ho ta ženská nechtěla vrátit... Aha... Mňo... Jo rozhodně je to namyšlená kráva... Aha... Tak za ní zajdeme a vezmeme si ho... Aha.... Jo... Ale mně nezajímá, že její starej je velkej gangstr, ten přívěšek je velmi cenný... Aha... Mňo... Kolik... Padesát maníků z bouchačkama. Určitě ne víc?... Aha... Jo... Mam dva maníky s bouchačkama to bude stačit... Eh... Ne... Určitě to bude stačit... Aha... No dobře... Když si vezmu pušku a dáme něco i Mercy tak budeme čtyři s bouchačkama.......... a na ufo přivážeme bombu... Aha... Aha... Tak se sejdem tam..."
Když Geat položil sluchátko, ufo se kolem něj přikrčeně pohybovalo, ťukalo do sebe nehty na ukazováčcích a s naprosto nedšeným výrazem stále opakovalo slovo: "Bombu... Bombu... Bombu..."
"Ženský." Pronesl Geat nejen na adresu ufouna, ale i Mercy, svojí smrtelné kamarádky, která mu volala a tý čůzy, která jí nechtěla vrátit ztracený přívěšek. "Běž říct kováři ať připraví dodávku a přistavte jí na ulici."
Ufo přestalo opakovat slovo bomba a s pokřikem "Budu řídit... Budu řídit... Budu řídit..." Odběhlo pryč. Geat si alespoň dopil víno a vyrazil na povrch, aby zavolal Mercy. Sice měla volno, ale dalo se s ní počítat pro každou bitku.
Během chvíle vyjela z nedaleké podzemní garáže omlácená černá dodávka bez jakékoliv kvalifikované osoby za volantem. Za skřípění brzd zastavila před vjezdem do dvora. Geat chvíli váhal ale nakonec nastoupil.
V průběhu staletí musel vystřídat už mnoho dopravních prostředků, jít s dobou. Cestou přemýšlel jestli není čas na další změnu. Jejich minibus už dávno nevyhovoval standartům ekologickým, bezpečnostním ani estetickým. Nové auto by ale museli pracně předělat pro své potřeby.
Z naprosto nevystětlitelných důvodů ufo cestou nikoho nepřejelo. Jenom ta koncovka nevyšla, když zaparkovala v trafice. Snažila se to sice prohlásit jako úkryt pro vozidlo, ale nikdo nesouhlasil. Zejména proto, že aby vystoupili museli se z trafiky probourat.
Geatova kamarádka, slečna Z vystoupila z poza nedalekého rohu. Malá blondýna, patřila k mnoha smrtelníkům, s kterými se Geat přátelil v jejich nevědoucím běžném světě. Vždy se na pár let zařadil k nějaké skupině lidí a potom postoupil zase k další.
Už po tisíciletí ale nenavazoval žádné těsné kontakty s těmito lidmi. Na to už pohřbil příliš mnoho blízkých. Byl to i jeden z důvodů proč se nakonec obklopil tou podivnou sebrankou, jež ho doprovázela.
Slečna Z ukázala na restaurační zařízení kde se nacházela ta nenechavá namyšlená kráva se svým starým a jeho maníkama s bouchačkama. A taky který auto mu patří. Kovář s řezníkem, dva velcí železní golemové v těžkých kožených pláštích, vyprostili z trosek trafiky své zbraně. Jeden epesní rotační kulomet, který lineárně urychloval ocelové projektily ráže pětapadesát s ohromující kadencí šesti tisíc za minutu a druhý těžký kulomet s průbojnými kumulativními střelami ráže pětasedmdesát s kadencí sice jen jeden tisíc za minutu, ale s podobným účinkem jako ten první.
S touto artilerií už nebylo další zbraně potřeba a tak si Geat vzal jen rychlopalnou brokovnici se zásobníkem v pažbě a Mercy, která zrovna dorazila, vyfasovala slušivý kožený pásek s dvěma pouzdry a pistolemi.
"A co s tím sakra mám dělat."* Koukala Mercy zprvu poněkud nechápavě.
"Nevíš k čemu je pistole?" Zeptala se slečna Z a jen díky včasné reakci ufouna, který jí strhnul stranou, se vyhnula ráně pěstí. Mercy minula její hlavu a definitivně dorazila celou trafiku.
"Ona pistoli nepotřebuje." Šeptalo ufo a drželo se slečny Z. Ta si jí prohlídla a uskočila.
"Proč má to dítě na sobě bombu?" Vykřikla slečna Z rozčileně.
"Nejsem dítě, jsem týnejdžr." Odpovědělo ufo stejně rozčileně.
"Klid, klid, klid." Prohlásil Geat, přimontoval na brokovnici bajonet a vykročil směrem k restauraci.
"Ještě helmu." Vykřiklo ufo a zanořilo se do trosek, aby se v zápětí objevilo s vojenskou přilbou na hlavě.
"To ti fakt pomůže."* Komentovala to Mercy a zapalovala si při tom svojí überdehtovou cigaretu.
Bylo to někde v holešovicích, takže bouračka nebo dva černě zahlení obři s těžkými zbraněmi nemohli vzbudit žádný rozruch. Proto Geat nařídil kontrolu zbraní. Zkušební dávky ze všech hlavní proměnili auto šéfa gangu v kopu šrotu.
Když několika vteřinová salva utichla, bylo slyšet už jen opakované cvakání. Všichni se otočili k ufounovi, kterej zuřivě mačkal tlačítko spouště.
"To nefunguje!" Vykřikla dívka nakonec.
"V zájmu toho, aby jsme došli aspoň dovnitř, to musím nejdřív aktivovat." Vysvětlil Geat a pokračoval k restauraci, kde už si jich všimli. "Dámy první." Povzbudil Mercy směrem ke vchodu. Blondýnka vešla dovnitř. Tam na ní zíralo asi tak padesát rovných kšiltů. Zamířila přímo k baru a objednala si pivo.
Potom vešel Geat s flintou ležérně položenou na rameni, následovaný slečnou Z a ufonem, který si úzkostlivě tisknul k tělu kožené sáčko.
Hned bylo jasné kdo je místní vládce. Ten maník co se v zadní kóji rozvaloval jak v obýváku. A krom toho měl na hlavě i největší pánvičku. Na druhou stranu nebylo tak úplně jasné kdo je jeho stará. Seděla tam s ním celá řada krásných mladých dívek.
Slečna Z byla asi nejvystrašenějším člověkem v celém podniku, ale i přes to předstoupila před jednu z dívek a vznesla nárok na vzácný přívěšek, který té mrše zdobil výstřih.
"Jestli ho tolik chceš tak si ho neměla zapomínat v šatně." Peroxidová nádhera proložila svojí větu maximem opovržení a dylinkovsky při tom kývala hlavou a máchala rukou. "Teď už je můj." Dodala nakonec.
"No technicky je můj." Oznámil suše Geat a tím se vysvětlilo proč se vůbec celou věcí zabývá.
"No a." Prohlásil rafinovaně vůdce rovnočepičářů.
"Nic." Odpověděl Geat zvedl brokovnici z ramena a vystřelil do vzduchu. Vůdce gengstas se jen ušklíbl. Na hlavě mu přistál oblak suti. Pak zdvihl své palce a ukazováčky.
"Yeah, tak teď si mě namíchnul."
"Jo? Tak moment." Odpověděl Geat a začal se prohrabovat v kapsách. Následovala trapná chvíle ticha, po které vytáhl klíče od auta s ovladačem. Namířil ho na ufouna a zmáčkl. Ozvalo se stejné dvojité pípnutí jako když se na dálku odemkne auto. Tlačítko, které měl ufon v ruce, se rudě rozzářilo. Nic se ale nemohlo tak rozzářit tak jako její úsměv. Jak malý dítě pod vánočním stromečkem tam stála, okolo hrudníku dynamit a lidem okolo zbývaly do konce už jen okamžiky.
Všichni co viděli pod její kožené sáčko se začali sunout pod stůl. Drsní gangsta hopeři se jeden přes druhého snažili skrýt nebo prchnout. Východ však střežila dvojice pekelných válečníků.
"Nikdo se ani nehne." Vykřiklo ufo s absolutně šíleným výrazem a otočilo se kolem dokola, aby to bylo všem jasný.
"No tak asi sbalíme ten přívěšek a půjdem." Řekl tiše Geat a stavěl se při tom mezi ufo a slečnu Z. Mercy na baru se jen proměnila do démonické extra odolné podoby a objednala si další pivo.
Přívěšek získali velmi snadno a překračujíce hrdiné gangstas se rychle pohybovali směrem k východu. Slečna Z vyběhla z podniku následovaná Geatem, dveřmi a tlakovou vlnou. Restaurace za nimi se proměnila v pekelné inferno a potom se celá stavba zřítila.
Po chvilce z ruin vystoupily dvě obří postavy šedé od suti. Slečna Z nějak nevěřila tomu co se zrovna stalo a dál prchala pryč.
"Ta už ti nezavolá."* Prohlásila Mercy vystupující z oblaku vlastního černého dýmu.
"Hm, kolik nám toho zbylo z ufouna?" Geat nebyl nijak rozrušen náhlou ztrátou kamarádky. A už vůbec ne ztrátou ufona.
"Myslim že helma. Ale musíme počkat až dopadne."* Mercy obrátila zrak k nebi. "Škoda že víc dynamitu neunesla."* Usmála se nakonec.
Nebylo to poprvé ani naposledy kdy zničili hospodu, bar nebo restauraci. Zrušili snad víc podniků než hygiena. Většinou se jednalo o zařízení pro specifickou klientelu, natvrdlou buď tím nebo jiným způsobem
Nebyli to ani první gangsta hopeři, kteří jim přišli do cesty. To dobou ale vzrostla jejich averze k tomuto arogantnímu kultu a bylo jisté že to bude už jen horší.
Když silácký kecy, snahy neustále vyvolávat rvačky, a to děsný oblečení přišlo do cesty Mercy ............................. 2Pac měl fakt velkou kliku, že už byl mrtvej.
Žádné komentáře:
Okomentovat