Jednou v poledne, v době kdy všichni seděli u stolu a jedli pudink, donesl Giles výtisk novin. Beze slov ho položil před Geata a vrátil se k práci v knihovně. Ufo se okamžitě přestalo věnovat pudinku a natahovalo krk, aby přes stůl vidělo o co jde.
Na první pohled by jakéhokoliv čtenáře zaujalo, že je to celý německy. A tím by většina čtenářů asi i skončila.
"Zmizení v černém lese... Při pátrání po pohřešované archeoložce zmizel celý oddíl dobrovolných hasičů." Přeložil Geat nahlas a zahleděl se na doprovodnou fotku. "Na tomhle světě zmizí každou chvíli spousta lidí, ale teprve když se ztratí prsatá zlodějka pokladů, v těsném triku a šortečkách, hned jí běžej všichni hledat."
"Řekla bych, že ti hasiči jí našli."* Poznamenala Mercy s úšklebkem.
"Já to nechápu." Prohlásilo ufo se lžičkou v puse. Obvykle se nezabývali pohřešovanými. Giles však pečlivě sledoval určité "zajímavé" oblasti.
"No tak půjdeme najít jejich kosti." Geat odsunul noviny stranou.
"Kam ten spěch? Chceš najít tu archeoložku dokud je ještě teplá?"*
"Trochu piety bych prosil." Odpověděl Geat. "Ta bude nejmíň na dva kusy."
Během chvíle byli připraveni vyrazit. Kompletní posádka. Oblast kam mířili se sice zřejmě hemžila zvědavými pisálky i hledači hledaček pokladů, ale Geat věděl, že může potřebovat každou ruku, hlavně tu železnou.
Bez problému překročili nestřežené hranice a zamířili do jedné ze silně zalesněných oblastí v Bavorsku. Po cestě nakoupili nějaké klobásy, aby zabili čas a taky pár sádrových trpaslíků na trénink střelby.
Na místo dorazili v noci. Přesněji o půlnoci.
Jak předpokládali, většina pátracích oddílů ve tmě nechtěla riskovat, že víc lidí ztratí než najdou. I přesto se ale po lesích pohybovaly skupiny vyzbrojených myslivců.
Zaparkovali dodávku ve velkém křovisku a oděni v černých cestovních pláštích vyrazili do tmy. Zatímco Geat a Mercy jako většina šelem viděli i v noci, ufo vidělo houby a neustále do něčeho naráželo. Železní golemové sice občas taky do něčeho narazili, ale většinou jim to s praskotem uhnulo z cesty.
Geat je vedl ke skupině malých skal. Pak chvíli hledal širokou puklinu. Pak chvíli sledoval les, jestli někdo nesleduje je. Pak si Mercy zapálila a bylo po inkognito akci. Geat je rychle zahnal do nitra skály.
Trhlina byla dost velká, aby jí prošli pohodlně všichni, zcela záměrně. Několik minut se soukali mezi skálami, až se najednou zastavili.
"No, možná, že jsem měl jít první." Řekl Geat.
"To říkáš až teď?"* Mercy hodila dozadu hořící nedopalek. Geat tou dobou už traversoval nad jejich hlavami. A když mu Mercy laskavě udělala trochu místa, sestoupil níž.
Rukou zalovil v prohlubni v kameni, která byla asi dva metry nad zemí. Mercy ho znuděně pozorovala. Nějak se mu to nedařilo.
"Já tam vlastně nedošáhnu." Prohlásil Geat objevně. Následoval Mercyn hluboký výdech a chvilka intenzivního pošťuchování ve stísněném prostoru, po kterém se jejich pořadí kompletně vyměnilo. Jeden z monstrozních golemů vsunul ruku do otvoru a ozvalo se dunivé cvaknutí.
"Teď zatlačit zde." Ukázal Geat. A cesta se najednou otevřela a všichni měli plnou hlavu otázek jak to ta prsatá archeoložka asi zvládla bez pomoci. Kdyby bylo světlo určitě by si všimli rýh od páčidel všude kolem. Podle nich asi našli cestu ti hasiči.
"A alibaba je doma?"* Zeptala se Mercy.
"Alibaba je mrtvej, ale mělo by tady být jeho 40+ loupežníků." Odpovědel Giles.
"A ti nás zabijou." Zachechtalo se ufo.
"Pendrek, zavřete za náma." Zavelel Geat a vstoupil do temného prostoru.
"Už si můžu rozsvítit baterku?" Zeptalo se ufo a vzápětí byli všichni oslepeni kuželem světla, který oběhnul kolem dokola a zase zhasnul. "Myslim že po tmě to tu je mnohem míň strašidelný."
"Světlo, to zabilo všechny ty lidi, jejichž kosti nám tu křupou pod nohama." Informoval Geat, zatímco procházeli širokou dolů směřující chodbou. "Strážci ve tmě nevidí."
"Neměli by jsme rozbít tu baňku?" Zeptal se Giles.
"Až v hlavním sále." Po tmě pokračovali dál.
Sice byla tma, ale to že vešli do velkého prostoru, poznali všichni okamžitě. Pak na zemi narazili na něco měkkého. Našel to ufoun tím, že o to zakopnul. Po hmatu to byl hasič, protože to mělo plochý hrudník. Geat nechtěl jít po tmě dál, aby neklopýtali přes mrtvoly a vzal si od Gilese skleněnou baňku. Někde před nimi cosi kamenně zaskřípalo.
Baňka se s řinkotem rozbila o strop. Kámen na vršku sálu začal namodrale zářit. Před nimi se objevily schody. Na jejich vrcholu byla plošina s kamenným sarkofágem. Okolo něj v kruhu stály velké sochy s bílého křemene. Hlavy měly skloněné a rukama svíraly jílce velkých širokých mečů špičkou opřených o zem. Tvarem a velikostí vzdáleně připomínaly železné golemy, jen byly trochu robustnější.
Po schodech byly rozházeny hromady kostí a i příděl čerstvých mrtvol.
"A je tu světlo a my jsme pořád naživu." Řeklo ufo po chvíli, když už jí to nedalo a musela něco inteligentního prohlásit.
"Oni čekají až sami vejdeme do pasti. Pořád jsme moc blízko východu." Řekl Geat a vydal se po schodech nahoru. Ostatní čekali dole. Nikdo z nich v jeskyni předtím nebyl a nevěděli co dělat. Krom golemů, ti zaujali bojový postoj.
Geat vystoupal až k vrcholu schodiště. Obrátil jedno z těl a v modrozelené záři se objevila půvabná dívčí tvář. Už za svůj život viděl miliony mrtvých, ale lítost ho přepadla vždy když viděl zmařené mládí krásných dívek. Nebo starého známého staletí ležícího v rakvi.
Geat vstal a postoupil k sarkofágu. Věděl, že osud každého na jeho místě by rozhodla následující akce. Vytáhl placatku a do poháru, který vytrhl ze ztuhlých rukou mrtvé archeoložky nalil vrchovatě toho nejlepšího vína.
Pak obsah nalil do otvoru v kamenné desce. A tekutina pomalu prokapávala k tělu ukrytému uvnitř. Archeologové a historici by to jistě prohlásili za zločin, kontaminaci a ničení starých artefaktů. Jejich kosti leželi tam někde dole.
Geat znal muže, který na místě odpočíval. Bylo tomu skoro sedm set let co ho zde uložili jeho nejvěrnější. Patřil k mocným mágům a díky tomu, že rozuměl všem principům přírody dokázal nejen oživovat mrtvé, ale také vdechnout život tomu co nikdy nežilo. Část principu sice převzal od alchymistů z pekel, kteří byli zodpovědní za tvorbu válečných strojů - pekelných golemů a dalších ohavností, ale jinak vše doplnil a upravil pro pozemské potřeby.
Pokud měl golem fungovat potřeboval od někud brát energii. Většinou byl stvořen tak aby jí bral přímo z podstaty svého vesmíru, která energií vždy překypovala. Pokud se nenacházel ve svém světě rychle energii ztrácel a nakonec vyhasl a zastavil se. Proto si nemohl Geat na zemi trvale udržovat příliš velkou skupinu pekelných železných strojů, pokud nebojovaly.
Řada mágů si proto vytvořila vlastní neživá monstra, která neměla tu nevýhodu, že pocházela z jiného světa a neměla nekompatibilní zástrčku. Bylo jich vytvořeno mnoho, malých i velkých, bojových i pracovních. Většina z nich byla dávno zničena, ale ty které nemohl poškodit čas existovali dále.
Mrtvý muž patřil k těm dobrým a pro boj se silami temnoty a zkázy si vytvořil armádu velmi silných kamenných monster, která nakonec přežila i jeho. V jeho posledním boji jich mnoho bylo zničeno a rozdrceno při snaze ho ochránit, nakonec ale padl.
Ti co zbyli přestali bojovat, sebrali jeho tělo a odnesli ho na toto místo. A když ostatní mágové uctili jeho památku, uzavřeli jeskyni a nechali všechno zmizet pod nánosem času. Záměrně jí neuzavřeli zcela, nechali možnost otevřít vchod, kdyby se partička bílých golemů třeba chtěla obtěžovat a občas pomoct při záchraně světa.
Občas se ale objevili nějací nenechavci co si chtěli přilepšit tou trochou ceností pohřbených v temnotě. A jakmile do tmy přinesli světlo, byli v něm rozsekáni útvarem podivně agilních soch.
Geat přihodil ještě několik obětin, sám se napil z poháru a otočil se k nejtmavší ze soch. Tomu nejlepšímu bojovníkovi ze všech. Pozoroval jeho kamennou pokrovou tvář, bez jediné odezvy. Pohárem si přiťuknul s jeho mečem, který byl až monstrozně veliký, dva metry dlouhý, čtvrt široký v čepeli. Padlý mág nebyl jediný kdo mu chyběl. Řada bílých golemů, secvičených líp než římské legie, byla spolehlivou oporou v každém boji.
"Jednou odsud stejně vylezete a připojíte se k nám." Řekl kamenné mase a vrátil pohár na místo. Golemové byli poháněni samou matricí světa a tak museli cítit pokud byla v nerovnováze. Byli stvořeni k tomu aby chránili svět a nejlíp jak mohli uctít svého stvořitele bylo stát na straně dobra v rozhodujících chvílích.
Pak si naložil na rameno mrtvou archeoložku, ostatní pobrali hasiče, snažili se mít všechny jejich kousky a vydali se k východu. Světlo na stropě začalo slábnout.
Bylo trochu problém propasovat se ven, ale nakonec se to vyřešilo vytažením mrtvých těl směrem vzhůru. Zatímco Mercy se z nich nahoře snažila udělat úhledný balíček, Geat uzavřel vchod a zakryl všechny stopy.
Táhli těla po vršku skály kam až to šlo a pak je naházeli dolů. Slezli k nim a zkoumali jak to vypadá.
"Tomu že umřeli pádem shora stejně nikdo neuvěří." Řekl Geat. "A taky, že je tohle místo činu."
"Já bych to zapálila."* Mercy vytahla cigarety.
"Si posluž." Odpověděl Geat. "Ale tu ženskou tu nenecháme."
"Co s ní máš v plánu?"* Zeptala se Mercy podezřívavě, zatímco zahájila kremační proces.
"Když se najednou objeví s naraženou palicí a amnézií, přestanou jí konečně hledat."
"A spravedlnosti bude učiněno za dost, že?"*
"Ta holka za nic nemůže." Uzavřel to Geat.
"Stejně jí nakonec zavřou za vraždu těch hasičů." Přispělo do debaty ufo.
"A co když se sem ta mrcha vrátí?"*
"Možná by jsme jí měli chvíli sledovat co bude dělat."
"No jasně, hlavně jestli se po tomhle pořádně vykoupe."*
"Nejlepší by bylo nasadit na její sledování nějakého ducha." Všichni se otočili směrem k ufounovi, který byl asle stále ještě naživu.
"To né." Zamračila se dívka. "Mam rozdělaný puzzle."
Ráno bavorští myslivci téměř zastřelili spoře oděnou, otlučenou archeoložku, která si nevzpomínala na nic z uplynulých dní a odmítala, že by kohokoliv rozsekala na kusy. Lékaři pak po ohledání jejího těla pojali podezření, že mluví pravdu a po ohledáním těch otatních těl, že je třeba zvýšit rozpočet místního policejního sboru a do výzbroje zařadit něco větších ráží.
To už ale byli všichni na cestě domů a měli jen menší problém při nenáhodné kontrole při uzávěrce oblasti, protože ufo nemělo nejen pas, ale ani jakýkoliv doklad o totožnosti, dodávka měla technický průkaz v čínštině, Mercy kouřila cigarety bez kolku a sádroví trpaslíci nezněli dostatečně dutě.
Chtěli zavolat pro rentgen, ale Geat trpaslíky jednoduše rozmlátil aby ukázal, že v nich žádné drogy nejsou.
Už se za nima vytvářela kolona tak je propustili a za zatáčkou naložili oba golemy, kteří před kontrolou vyskočili a ve tmě jí obešli.
Giles pak ještě několik dní sledoval bavorský tisk, ale už se tam nic zajímavého neobjevilo.
*Překlad ze slangové američtiny.
Žádné komentáře:
Okomentovat