Se jednou zase ufo probudilo a cítilo se jako uprostřed zabíjačky. Utrhlo si stehýnko smaženě-pečeně-grilovaně-oheřelého kuřete a zíralo na to jak okolo stolu stojí úplně všichni. A pak jí došlo, že je nahá. Seskočila ze stolu a vrhla se ke gauči, kde se zamotala do deky. Pak se podívala na hodiny.
"Uááá!" Vykřikla. "Málem jsem zmeškala Buffy, zrovna mají odhalit zrádce."
"To už dávali."* Odpověděla suše Mercy a přisedla si vedle ufona.
"Jak dlouho jsem byla mrtvá?" Ufo se paranoidně rozhlídlo po všech u stolu, stále na ní zírajících.
"Měsíc."* Řekla Mercy. "Měli jsme tu takovou nehodu."*
O měsíc dříve:
Geat zrovna seděl u stolu a degustoval víno. Pročítal si při tom vědecké časopisy a nebýt toho neustálého kvílení z kovárny, byl by to pohodový večer.
V kovárně si Mercy s ufonem hrály oblíbenou hru na sovětskýho partizána. Ufo bylo partizán a Mercy z něho měla dostat kdo udělal ten flek na sedačce. Takový normální sadomasochistický hrátky vedený až do krajnosti a pak ještě dál.
Giles, právě na stopě dalšího z velkých rozuzlení, se nemohl soustředit na čtení a hodil na gramec nejhlučnějšího wágnera, kterýho měl zrovna po ruce. Náležitě přidal volume a pak se vrátil k překladu nezáživných kronik. Byli tak otřesně nezajímavé, že to ani jeho nebavilo. Někde v nich byla ale ukrytá důležitá informace.
Pak z ničeho nic hudba utichla. Světlo zhaslo. Dřív než se Geat stačil ohlídnout co se děje, ozvala se ohlušující exploze a svět se otřásl v základech.
"Je snad v kalendáři na dnešek konec světa?" Podíval se po Gilesovi osvětleném jen ohněm v krbu. Ten jenom civěl do prázdna, kde mu najednou zmizel jeho oblíbený part z pochodu valkýr.
Do místnosti vešla očouzená Mercy s naježenými vlasy a několikrát si odkašlala.
"Hjůstne, máme problém."* Zahlásila a chopila se nejbližší lahve. Ztěžka dosedla na židli. "Víte jak se ufonek snažil vyvolat svého vnitřního démona?" Mercy dopila lahev a chopila se Geatova vzácného ročníku božolé. "Teorie byla, že až se jí to podaří, spálí jí to na prach, protože člověk v sobě nemá dost energie a tak v pudu sebezáchovy srdce démona spálí tělo..." Mercy si dopřála hodně dlouhou dramatickou pauzu. "Tak se to nějak povedlo, jenžé omylem.... Jak se zdá tak při kombinaci krajního fyzického a psychického utrpení až někde na hranici šílenství, kdy u normálního člověka už není žádné zítra a rozum prostě vybouchne a vyletí komínem..."*
"Mohla by jsi to zkrátit?" Vyzval jí Geat. Pořád nevěděl co se stalo a jestli nemá chystat nějaká mimořádná opatření.
"Mňó, kdyby byla nějakej normální démon tak jí ta transformace zabije, jak bylo předpokládáno. Jenže ona byla Ten démon. Někde v tom jejím malým mozečku se sepnul Ten proklatej démonickej obvod a v pudu sebezáchovy vytáhl elektriku z půlky města, mnou projelo asi milon voltů a najednou držim v rukou Toho proklatýho démona... Kdybych jí nezničila dřív než se úplně nabije tak už jí nezastavim. Né s tímhle..."* Mercy zatahala za železný řetízek na krku, který měl omezovat její sílu. "Spíš by to měla nosit ona."* Geat na ní hodil dlouhý pohled.
"Dobře víš, že není možné jen tak vytvořit tak mocné omezující kouzlo."
"To je jedno, ona nás fakt dokáže zničit."* Mercy krčila rameny, ale nevypadala, že by se nechala jen tak zničit.
"Udělala jsi to schválně." Geat se zamračil.
"He?"* Mercy se tvářila překvapeně. "Haló! Teď nejsem ta špatná já."*
"Takže to fungovalo." Vmísil se Giles. "Jenom se nepočitalo s tím, že jí to rovnou nezabije."
"My jsme s tím nepočítali." Opravil ho Geat. "A teorie pořád platí. Nemůže přežít pokud nezačne bojovat nebo ničit. A pokud začne, zemře po té co se zastaví."
"A pokud se nezastaví, obnoví se úplně."* Mercy se ušklíbla.
"Pokud se obnoví úplně budeme tu mít zpátky nejpacifističtějšího démona historie."
"Jsi asi přehlídnul tu část kdy jí kompletně přeskočí. Nejdřív zešílí a pak se začne měnit."*
"Myslím, že by jsme jí už neměli oživovat." Pronesl resolutně Giles.
"Ty jsi tu jenom díky ní." Ukázal Geat jeho směrem. Měl v sobě ze všech nejvíc lidskosti a rozhodně se nechtěl ufouna jen tak snadno zbavit. Nestal by se jedním z nejmocnějších mágů, kdyby řešil věci tou jednodušší cestou.
"Ten anděl nás právem varoval, že se něco stane." Bránil se Giles.
"Andělé se právem bojí." Zamračil se Geat. "Protože ona je Ten démon. Druh, který mezi nima udělal vždycky Tu největší paseku. Nejsou závislý na domácím prostředí a vysajou energii z čehokoliv." A pak mu to najednou došlo. Že je ufo opravdu vcelku nebezpečné.
O týden poté:
Nej víc nápadný asi byl ten klid. Všechno fungovalo jak mělo. Každý si dělal svoje. Nikoho nezdržovali miliony otázek, nic nevybuchovalo, v těžko přístupných místech se znovu vytvořily pavučiny, televize neběžela zapnutá celej den, věci neměnily znenadání barvy, jídlo bylo k jídlu, stěny se neotřásaly hlasitou hudbou a nikdo neumřel.
Byla by to nuda. Kdyby Geat nedotáhl velmi staré železné knihy, v nichž hledali odpovědi na otázky týkající se démonů. Hlavní otázkou bylo jak zabránit ufodémonovi aby zničil svět. Postupně zjišťovali, že je to skutečně teoreticky možné. Pak došli k tomu, že je to možné i prakticky. A když zjistili, že je to velmi snadné, raději už to dále nezkoumali.
Na zdech vedle knihovny vyselo několik velkých papírových pláten, zhusta popsaných a pokreslených jejich poznatky a různými grafy kde na začátku byl nějaký problém nad ním z čeho pramení nad ním z čeho pramení to a tak dále a tak dále. Jiné grafy zahrnovali řešení a co je potřeba k tomu a k tomu a ktomu. Jejich problémem, ale bylo, že řada z těchto grafů byla do kruhu.
O týden později:
Pak nějaký čas vyšetřovali Mercy. Zjišťovali jestli je schopná přežít střet z démonem nejvyšší kategorie v pozemském ringu. A počítali o kolik by jí museli snížit hendikep, aby to dokázala. Z čísla, které kalkulačka odmítla zobrazit, vyplynulo, že by to bylo jako sfouknout svíčku jaderným výbuchem. Ten plán se líbil jenom Mercy.
Geat ho nakonec zavrhnul jako neúčinný, protože potřebovali démona sfouknout opravdu rychle. Konzultovali to pak přes prostřeníky se sborem strážních andělů a ti je ujistili, že jsou připraveni kdykoliv ve věci zasáhnout.
Toho se Geat obával nejvíc. Aby rozespalému sotva vylíhnutému démoňátku, zatímco se snaží potlačit svůj přirozený instinkt k ničení, mávali před očima rudým hadrem, nebo perutěma.
Pak zkoumali jak do dívky uložit nějaký funkční sebedestrukční mechanismus, který spustí dřív než se začne měnit. Nepřišli ale na to jak podchytit moment než to začne. Jakýkoliv moment potom už bylo pozdě. Rozhodli se přesně vytopovat a stanovit podmínky při jakých to začne. A místo s dalším kruhovým grafem bez vyústění skončili s grafem typu pyramida, s nekonečně širokou základnou.
Neměli nekonečně velký papír, tak si práci značně zjednodušili a vybrali si z příčin ty co se jim nejvíc líbily.
O další týden později:
To už se jim po ufounovi začalo stýskat a horečně finišovali. Mercy přidali nějaký bonusy, žádný k síle, ale jeden velký k odolnosti. Do ufounovi hlavičky se rozhodli uložit neuronový okruh, který zachytí 99% situací vedoucích ke katastrofě a napojí jí na zdroj energie, který jí okamžitě zpopelní.
Nakonec provedli rituál znovuzrození a přivedli ufo zpět. A když se pak tvářili, že je všechno v pohodě, nebyli. Protože všechny jejich úvahy byly ryze teoretické a existoval jen jediný způsob jak je ověřit v praxi. Mercy měla tudíž zakázáno ufona psychicky týrat.
A Geat nechal magiče v pekle vyrobit další řetěz pro spoutání síly jako měla Mercy. Když by šlo všechno dobře, měl by během roku už první článek.
Taky chtěli ufouna objednat na terapii, aby zas vymluvila díru do hlavy někomu jinému, ale obávali se, že by jí hned po prvním sezení chtěli hospitalizovat, protože má halucinace. Možná by chtěli zavřít i ty halucinace.
*Překlad ze slangové američtiny.
Žádné komentáře:
Okomentovat